Publikováno v měsíčníku Tourism Courier, 2000, 10 (104), str. 22-23. Zde mírně kráceno a s přidanými fotografiemi.
Milénium ve Svaté zemi
Na aktivity přelomu tisíciletí můžeme mít různý anebo žádný názor. Pokud jste jiného vyznání než křesťanského, tak si číslujte roky historie třeba úplně jinak a euforie západního světa je vám cizí. Avšak ve věku počítačů a internetu, kdy v informačních technologiích zcela převládla angličtina a tedy křesťanské počítání let, musíte přelom milénia brát přinejmenším aspoň na vědomí. Když pro nic jiného, tak pro to, jestli se vám v počítači nehroutí účetní nebo rezervační software. S miléniem se v cestovním ruchu vynořila široká škála nabídky: Evropská města kultury 2000, Svatý rok v Itálii, Millennium Dome v Londýně a stovky dalších aktivit. Pravda je však jedna: křesťanstvo nevzalo svůj počátek ani v Londýně, ani v Římě.
Holy Land 2000
Podívejme se do Izraele, tam, kde to všechno začalo. Jak vypadá Izrael v roce 2000 a jak tam prožívají milénium? Převážná většina obyvatel Izraele (5,5 milionů) a Izraelem okupovaných a předaných území (2,5 milionů) jsou židovského a muslimského vyznání. Odhlédneme-li od faktu, že muslimové považují Abraháma a Ježíše za proroky, křesťanské číslo 2000 je jim, stejně jako Židům, vcelku ukradené. Ovšem jen do té míry, pokud na oslavách milénia a přílivu většího množství turistů i poutníků nekyne nějaký business. Naopak turistický projekt izraelského projekt izraelského ministerstva turistiky Holy Land 2000 je výrazem něčeho víc než jen čistě pragmatického přístupu k letošní číslovce.
Jeruzalémská směs
Největším turistickým magnetem Izraele je nepochybně 
Jeruzalém. Pacienti s lupénkou sice nedají dopustit na unikátní Mrtvé moře a potápěči na Eilat, ale geniu loci Jeruzaléma může ve světě konkurovat jen málokteré místo. Staré město má mnohovrstevnou historii a stejně pestrá je i současnost s křesťanskou, židovskou, muslimskou a arménskou čtvrtí. Návštěvníka Jeruzaléma v únoru 2000 (v plném běhu milénia) překvapí, že řada stavebních úprav ještě není ukončena a finišuje vstříc příjezdu papeže (Olivetská hora).
Český turista, vzešlý z rodin s rakousko-uherským katolickým podhoubím nebo prvorepublikovým evangelickým akcentem, bývá u významných křesťanských památek poněkud zaskočen silnou přítomností jiných církví. Nejzářnějším příkladem je Chrám Božího hrobu. O správu tohoto rozsáhlého objektu, místa legendárních čtyř posledních zastavení Pána na křížové cestě (svlečení roucha, přibití na kříž, ukřižování, snímání z kříže), místa, kde římská císařovna (sv.) Helena nalezla Kristův kříž, Byzanc a křižáci postavili 
mohutný chrám, se dělí šest křesťanských církví: řecká ortodoxní, koptská, arménská, syrská, etiopská a římskokatolická … Tvrdí se, že hlavní klíče od chrámu má muslim, snad proto, aby se křesťani o ně nehádali.
Jeruzalémské pamětihodnosti mají zvláštní atmosféru, v řadě chrámů (Skalní chrám, Golgota) umocněnou tím, že na nejsvětějším místě chrámu je odkrytá podložní skála: sáhněte si, tady na ní byl vztyčen kříž, tuto skálu skrápěla Kristova krev. Takové místo, vhodně obklopené starými ikonami, těžkými závěsy a sporým osvětlením, dokáže pohnout i vnímáním bezvěrce. Podobně přitahuje pozornost také Via Dolorosa, Křížová cesta, jejíž jednotlivá zastavení se dnes nacházejí v rušných tržních ulicích muslimské čtvrti. Co na tom, že evangelia popisují pouze tři nebo čtyři zastavení a současný poutnický kánon, opakovaný v tisících katolických kostelů po světě, pochází od františkánů někdy z 18. století?
Betlém & Nazaret & Galilea
Betlém dnes patří mezi předaná tj. palestinská území, s obyvatelstvem tvořeným převážně arabskými křesťany. Jedním z hlavních a okem patrných rozdílů mezi okupovanými a předanými územími je fakt, že na těch druhých se pilně staví a buduje s pocitem jistoty a stability do budoucnosti. I v Betlémě si turista všimne mohutného stavebního úsilí a předlážděného náměstí před bazilikou Narození Páně, čekajícího na papežovu návštěvu a tisíce účastníků mše pod širým nebem. Samotná historická byzantská bazilika má podstatně menší kapacitu věřících a spravují ji čtyři církve. Katolické vánoční koncerty z betléma bývají proto televizí přenášeny z moderního kostela stojícího v těsném sousedství baziliky.
V Nazaretu to však má římská církev pevně pod 
palcem. Obrovitá supermoderní betonovo-mramorová chrámová prostora baziliky Zvěstování P. Marie kryje vykopávky s jeskyňkou, o které se věří, že tvořila zadní část domu tesaře Josefa a jeho rodiny. Celý areál má rozlehlé předpolí a kapacitu (odhadem) 30-40 tisíc osob, je tedy dobře připraven na poutnické slavnosti všeho druhu. Stranou ponechme paradoxní fakt, že v samosprávě dnes výrazně arabského Nazaretu mají významný podíl komunisté.
Genezaretské jezero v Galileji, veledůležitá zásobárna pitné vody pro celou zemi, má už několik let nízký stav vody (asi 4 metry pod optimální hladinou). V roce milénia se tak poutníkům a turistům z hotelů v Tiberias podaří kráčet spíše po dně jezera než po hladině, jak činil Kristus. Voda jezera se odčerpává do vodovodů a je také vypouštěna do řeky Jordán, se kterou odtéká směrem do Mrtvého moře.
Mrtvé moře
Cesta podél toku Jordánu je protkána bohatými zemědělskými kibucy a také velmi starými historickými sídly. Ne všechna místa jsou plně popsána v průvodcích, neboť intenzivní vykopávky právě probíhají. Typickým příkladem je Bet She’an. Před pár lety nepříliš známé naleziště v místě římského vojenského tábora. Dnes rozsáhlý a zpřístupněný archeologický areál bohatého města z helénistického období, s rekonstruovaným amfiteátrem, lázněmi, gladiátorskou arénou a řadami honosných ulic se sloupovím. 
Útroby blízkého pahorku slibují významné nálezy až z egyptské doby. Archeologické odkrývání a konzervační práce probíhají návazně, takže za pár let už bude areál vypadat opět jinak. Rozsah a význam antických vykopávek v Bet She’an a jejich turistickou přitažlivost lze už dnes porovnávat s jordánskou Gerasou (Jerash), i když nedosahuje monumentality libanonského Baalbeku nebo syrské Palmyry.
Další cestou podél Jordánu ubývá vlhkost, zeleň i nadmořská výška (radši přiznejme, že vlastně přibývá podmořská hloubka). Noříme se do nejhlubší prolákliny na světě. V oblasti Jericha (předané území) jsou vykopávky mnohem složitější. Jsou založeny na podstatně rozsáhlejším území a pokrývají mnohem větší úsek lidských dějin. Někdy se tvrdí, že Jericho je vůbec nejstarším nepřetržitě obydleným sídlištěm městského typu na světě, založeným snad už 7 nebo 8 tisíc let před Kristem! K ústí Jordánu do Mrtvého moře už není daleko. Ke kopcům a jeskyním Qumran (kumránské svitky) to už je také na dohled.
Mrtvé moře je 30procentní roztok soli, položený 400 metrů pod hladinu Středozemního moře. Ležíce bez pohybu na jeho hladině, přemýšlíte o Archimédově zákonu. Léčivé účinky vody, tlaku vzduchu, tepla, bahna a dalších komponent tohoto přírodního útvaru docenila až moderní doba. Bahno z Mrtvého moře se například pravidelně dováží do slovenských lázní Bojnice. Rozloha Mrtvého moře se rok od roku zmenšuje, jednak výparem, jednak sníženým přítokem vody z Jordánu. Úbytek plochy hladiny v jižní mělké části jezera je asi nejlépe vidět ze slavné pevnosti Masada. I na Masadě se leccos změnilo. Nahoru jezdí nová lanovka, v dolní stanici se přistavuje návštěvnické centrum. Na severním útesu Masady výrazně postoupily rekonstrukce Herodova paláce a teras.
Ruština v Izraeli
Při návštěvě dnešního Izraele nemůžeme přehlédnout imigraci ze zemí bývalého SSSR. Značná část této populace, která do Izraele přišla v 90. letech v počtu téměř 1 milion osob, má střední nebo vyšší vzdělání (inženýři, vědci, hudebníci, učitelé atd.). Tato skutečnost je starousedlíky kvitována vesměs pozitivně; vzdělanost měla mezi Izraelity vždycky vysoký kredit. Vtip o tom, že díky této vlně imigrantů je v Izraeli několik nezaměstnaných symfonických orchestrů, je už poměrně otřepaný. Osobně považuji za sociální 
zázrak, že stát Izrael dokázal v krátké době tyto lidi ubytovat a zaměstnat, takže ukazatel nezaměstnanosti nevykázal žádný podstatný výkyv. V ruštině vychází řada periodik, vysílají rozhlasové i televizní stanice. Ruština se po hebrejštině, arabštině a angličtině stává dalším široce používaným jazykem v zemi. Tato menšina má dnes už i svou politickou stranu, zastoupenou v parlamentu. Ruskojazyčnou populaci najdeme hlavně v západní části země. Podél pobřeží Středozemního moře se vybudovala a buduje řada moderních sídlišť, i u nás známé letovisko Netanya zní ruštinou a na pokoji si v satelitní televizi můžete vyhledat hlavní moskevský kanál. Setkal jsem se i s názorem, že Rusové přinesli obhroublejší způsoby chování (návyky z front před obchody v bývalém SSSR) a vyšší oblibu alkoholu. Zdá se ale, že část židovské populace Izraele je ráda, že proti vyšší porodnosti Palestinců a vysokému počtu muslimů na obsazených územích tvoří ruská menšina určitou hráz a posilu.
Izrael a Česko
Není proč nevěřit těm, kdo tvrdí, že nebýt vojenské pomoci ČSR v počátcích státu Izrael, židovský stát by nepřežil ani první měsíce své existence. Řada imigračních vln směřovala do Izraele ze středo- a východoevropského prostoru. Česko a Praha, Budapešť, Vídeň, Krakov nebo Košice jsou tudíž pro Izraelce velmi konkrétní pojmy. I mládež slyší na Prahu velmi 
dobře, a vůbec jim při tom není nutné nabízet Staré židovské město nebo Terezín. Díky imigrantům z Ruska a bývalého SSSR se zvýšila popularita západočeských lázní, především Karlových Varů, samozřejmě.
A tak, zatímco český outgoing do Izraele počátkem 90. let narostl a pak se stabilizoval, v incomingu z Izraele do Česka došlo v posledních letech ke skutečné explozi. Nárůst z 27 936 turistů (1995) na 71 541 osob (1998) je skutečně impozantní a činí 156 %. Izrael tak v incomingu do Česka předstihl pomaleji rostoucí Japonsko a dokonce i Švýcarsko. Izraelci u nás v průměru utratili 83 dolarů/osobu/den, což je řadí mezi nejmovitější skupiny turistů. Je to samozřejmě dáno jejich vyšším domácím produktem na hlavu, vyšším průměrným příjmem i vyšší cenovou hladinou v Izraeli, na kterou narazí každý náš turista i obchodník.
Přesto – Shalom!
Text a foto: autor