Indologický seminář (2025).
Narasimha je čtvrtým avatárem boha Višnu. Kálí je krvežíznivým aspektem bohyně Párvatí. Jak tato tvrzení máme chápat?
Všechna tradiční indická náboženství jako buddhismus, džinismus, hinduismus i sikhismus proklamují víru v univerzální zákon příčiny a následku (karma) a věčný koloběh zrození, smrti a znovuzrozování (reinkarnace). Z tohoto koloběhu (samsára) se lze vymanit pouze za určitých podmínek vstupem do transcendentního stavu (nirvána). Ten bývá popisován různě jako konečné osvobození duše, vyhasnutí žádostivosti, vyvanutí ega, uskutečnění pravého bytí, splynutí s absolutnem či světovou duší apod. Není divu, že problematika inkarnace a reinkarnace je v indickém myšlení rozpracována důkladněji než na Západě.
Pojem avatár (ze sanskrtu doslova „sestup”) je používán pro popis vtělení (inkarnace) božské bytosti resp. božského vědomí do fyzického těla s účelem ovlivnit dění pozemského světa. V hinduismu je to spojováno s bohem Višnu a jeho deseti avatáry, v křesťanství s Ježíšem. S nimi spojená mytologie jasně ukazuje, že každá forma inkarnace je vázána na unikátní bytost v konkrétní době a situaci, a tedy vícekrát se neopakuje. Na rozdíl od toho reinkarnace je znovuzrození člověka resp. lidské duše po smrti do jiné bytosti.
V souvislosti s různými formami či pojetími nespočetných hinduistických božstev se často používají termíny emanace nebo aspekt. Výraz emanace (z lat. emanare – vyvěrat, vyzařovat, vytékat, prýštit, šířit se, čišet apod.) tedy vyjadřuje jakýsi výron božství do konkrétní podoby. Podobně i slovem aspekt (z lat. aspectus – vzhled, pojetí) lze označit lidskou představu nějaké nadsmyslné boží existence, vlastnosti či projevu moci.
Na rozdíl od avatára resp. inkarnace tedy může emanace božství trvat neomezeně dlouho, a to bez vazby na hmotný svět. Emanace či aspekt mohou být vnímány jako nemateriální představa nebo mohou být znázorněny, stejně jako avatár, v materializovaném stavu, např. v kultovním předmětu či uměleckém díle. V obou stavech, tedy nehmotné představě i hmotné podobě, bývají použity pro modlitbu, meditaci nebo rituál.
Buddha je tedy považován za devátého avatára Višnua, za tímco Džagannáth z Purí je jedním z Višnuových aspektů.