Publikováno v týdeníku Mladý svět, 1992 (48), str. 42, s malými úpravami v MF Dnes, 1994 (15. 3.).

 

Stravování v subtropech a tropech

 

Čím dál více nás cestuje do exotických rozvojových zemí. Mé Resize of P1440951rady se vlastně týkají VŠECH teplých zemí, i když právě  v tropických zemích (tj. teplých a současně vlhkých) může být neznalost určitých pravidel příčinou vážných zdravotních problémů. Někdy problémů dlouhodobých, ba přímo fatálních. Nechci teď hovořit o nutnosti mnohem častější a pečlivější osobní hygieny. Většina z nás má pro hygienické potřeby vlastního zpoceného těla přirozený cit. Snad jen připomínám: žádné koupání ve stojaté vodě!

 

Resize of P1000187Jde mi o stravování. V teplém vlhku totiž některé procesy probíhají podstatně rychleji než jsme zvyklí doma: kvašení, kysání, hnití, plesnivění atd. Potraviny se rychle kazí. A choroboplodné zárodky rychle množí. Je tudíž třeba mít neustálý přehled o tom, co jíme. Někdy to není snadné. Tropy nám nabídnou potraviny, které jsme v životě neviděli. Nebývá lehké odmítnout jídlo a urazit tím hostitele – ale jde o naše zdraví! Navíc nám budou místní lidé tvrdit, že je to vše nezávadné.  Vždyť oni to přece jedí a pijí odjakživa! Je to ale bezpečné i pro náš zažívací trakt? Nepřivezeme si v něm domů nevítaného vetřelce?

Samozřejmě, že není nutno šmahem odmítat místní potraviny a upínatResize of P1300765 se jen na obsah vlastního batohu nebo na produkty importované z Evropy. Jezte však pouze takové pokrmy, které prošly řádnou tepelnou úpravou (var, pečení, smažení) a neuplynula od ní dlouhá doba. Tedy ne syrové či polosyrové maso nebo nedovařená zelenina. Žádné vystydlé placky, na které už hmyz stačil naklást svá vajíčka. Pokud možno se přesvědčete o hygienickém stavu kuchyně a přípravy jídel. I pouhé zrakové „ohledání“ potravy vám prozradí o její kvalitě víc než tušíte. Odolejte přepestré nabídce trhu a ze syrového ovoce a zeleniny konzumujte jen ty druhy, které lze oloupat (banány, mandarinky, ořechy apod.). Pozor na různě připravovaná vejce, ryby a mořské živočichy. Raději ne! Také čerstvé mléko nejrůznějších zvířat i máslo a sýry jsou rizikové. Naopak kyselé mléko a jogurty jsou poměrně bezpečné, vytvářejí pro mikroorganismy nepřátelské prostředí.

Voda! V horku musíme hodně pít! V tropech však považujme KAŽDÝ zdroj vody za potenciálně  závadný! Ani veřejné vodovody nejsou bezpečné. Pijte jen vodu balenou, převařovanou alespoň 15 minut (není tožádná radost v tom horku vařit a pak dlouho čekat, než vystydne) nebo limonády v původním továrním balení (ale pozor na místní minerálky). Pro dezinfekci vody lze použít rozličné tablety Resize of IMG_0008(bývalý Pantocit, v cizině Micropur, Halazon aj.), málokdy však likvidují všechny parazity  a navíc nedodají vodě příliš mnoho chuti. K dostání jsou chlórovací tablety Sterilag, v nouzi se mohou použít i chlórové přípravky k bělení prádla. Já mám dobrou zkušenost s jódovou tinkturou: 5 kapek do 1 litru, nechat ustát 15-20 minut, chuť vody přijatelná. Podle mé známé nepálské lékařky je to (kromě dlouhého převařování) jediná metoda, která spolehlivě likviduje všechno, co má zlikvidovat. Na člověka nemá vedlejší účinky, pokud ji nepoužíváme příliš mnoho týdnů nebo měsíců.

 

Text a foto: Aleš Krejčí

 

ZPĚT