Publikováno v bulletinu Panorama – členském věstníku Klubu přátel výtvarného umění 2013, str. 10.

 

Brněnský architektonický manuál

 

O tom, že ulice Brna jsou významným muzeem československé meziválečné architektury, asi nikdo nepochybuje a vila Tugendhat je jen příslovečnou třešinkou na dortu. Když však byl dokončen Brněnský architektonický manuál (BAM) a koncem roku 2011 zpřístupněn na internetu, je každému ctiteli klasické moderny jasné, že se jedná o projekt v rozsahu, kterým se může pochlubit jen málokterá evropská metropole. BAM podrobně mapuje informace o téměř 400 objektech, které ve městě vznikly v letech 1918-1945. Sleduje činnost více než 80 architektů, kteří v meziválečném Brně zanechali svou stopu, ať už vzešli z místní české, židovské nebo německé komunity anebo odjinud. Koncepce projektu byla vytvořena v Domě umění města Brna a jeho dokumentace se opírá o dlouhodobě budovaný archiv moderního umění Muzea města Brna. Pro zájemce je navrženo 9 tras po jednotlivých brněnských čtvrtích, k dispozici jsou i audionahrávky. Čísla objektů v databázi BAM korespondují s označením na chodníky před objekty. BAM doprovází také přehledná brožura na 44 stranách se soupisem všech autorů, staveb a navrhovaných tras [1]. Internetová verze projektu (www.bam.brno.cz) ale obsahuje podstatně více informací včetně fotografií, architektonické dokumentace (půdorysů a pohledů), portrétů a osobních dat architektů i dalších údajů.

 

f-a-krejci

F. A. Krejčí, nájemní dům, 1939

 

Ambice předválečného Brna jako moravské metropole se v kultuře projevily velmi silně. Nová architektonická tvář města dychtivě vstřebávala soudobé podněty konstruktivismu, Bauhausu, stylu art deco i funkcionalismu. Vedle světových tvůrců, jako byli L. Mies van der Rohe nebo A. Loos, nalezneme v Brně díla známých tuzemských autorů P. Janáka, J. Gočára anebo B. Fuchse. Někteří architekti zanechali v Brně jediné dílo, jiní s ním spojili většinu své tvorby. V projektu BAM jsou samozřejmě zastoupeni také tvůrci, kteří svým významem nepřekročili hranice regionu. Mezi nimi tvoří výraznou skupinu absolventi České školy architektury založené roku 1919 při České vysoké škole technické (dnešní VUT Brno). Škola se záhy stala centrem tvůrčí práce na úrovni evropské avantgardy. Dílo jejích prvních absolventů mapuje například publikace Generace 1901-1910 [2]. Starší příslušníci této generace vstoupili do praxe koncem 20. let, ostatní mohli své projekty realizovat až po odeznění hospodářské krize. Běh dějin jim ve 30. letech dopřál k tvůrčímu rozletu jen několik roků, protože během nacistické okupace byla vyhlášena stavební uzávěra. Přesto ve svých raných dílech překvapují vytříbeným rukopisem, čistotou forem, důmyslnými řešeními a smyslem pro detail i pro materiál. Než se Brno po osvobození vyčistilo od trosek války, zavlály v roce 1948 rudé vlajky socialistického realismu a tvůrčí svoboda byla sešněrována typizací ve stavebnictví. Architekti pak dalších 20 let zapírali ve svých kádrových materiálech své předválečné realizace, které mnohdy tvoří nejhodnotnější odkaz jejich tvorby. Je dobře, že se na ně nezapomnělo.

(ak)

 

Literatura

[1]  Brněnský architektonický manuál: průvodce architekturou 1918-1945 (ed. P. Hlaváčková), vyd. Dům umění města Brna, 2012, 368 stran, ISBN 978-80-7009-161-6

[2] Generace 1901-1910 (první absolventi České školy architektury v Brně 1925-1940); vyd. Spolek Obecní dům Brno, prosinec 2001 (eds. P. Pelčák, I. Wahla), 104 stran, ISBN neuveden.

 

Foto:  World Trend.

 

ZPĚT